Portál podpory pedagogických pracovníků vzdělávajících děti/žáky - cizince

Legislativa

 

Stanovisko České školní inspekce k poskytování poradenských služeb dětem-cizincům a žákům-cizincům

Česká školní inspekce zveřejňuje své stanovisko vybraným skutečnostem spojeným se vzděláváním dětí mateřské školy – cizinců (dále jen „děti-cizinci“) a žáků základní školy – cizinců (dále jen „žáci-cizinci“).

  • Vyšetření dětí-cizinců a žáků-cizinců školským poradenským zařízením
  • Poskytování jazykové přípravy žákům-cizincům a poskytování podpůrných opatření dětem-cizincům a žákům-cizincům

Převzato z www.csicr.cz

Více v příloze: Stanovisko ČŠI k poskytování poradenských služeb dětem, žákům-cizincům

Schéma přípravy na příchod nového žáka-cizince do školy

 CO JE DOBRÉ MÍT NACHYSTÁNO, NEŽ PŘIJDE DÍTĚ CIZINEC DO ŠKOLY:

  1. Určit zodpovědnou osobu za integraci cizinců (případně žáků se SVP) ve škole – koordinátora pro integraci cizinců.
  • Funguje jako prostředník mezi všemi zúčastněnými stranami, koordinuje všechny kroky směřující k bezproblémovému zařazení žáka cizince do vzdělávacího procesu a podporuje odstraňování bariér jazykových i výukových.
  • Koordinátor integrace cizinců, stejně jako výchovný poradce, může mít pro svou práci, která je podle vyhlášky č. 412/2006 specializovanou činností, k dispozici až tři hodiny z úvazku.
  1. Soubor důležitých informací v mateřském jazyce pro žáka a rodiče.
  • Měl by obsahovat např. systém vzdělávání u nás, informace o škole, povinnosti rodičů a žáků vůči škole, konzultační hodiny, plán školy, kontakt na důležité osoby, slovníček důležitých pojmů, apod.
  • Vzory dopisů v několika jazykových mutacích – jsou dostupné na: http://www.inkluzivniskola.cz/organizace-integrace-cizincu/cestina

PŘI PŘIJETÍ ŽÁKA CIZINCE:

  1. Co mě zajímá?
  • Pro přijetí není nutné vědět status cizince.
  • Co se týká vzdělávání v ZŠ, práva a povinnosti mají všichni stejná bez rozdílu. Rozdílné statuty jsou následné důležité vědět pro školu, např. když si žádá o finanční podporu z rozvojových či jiných grantů MŠMT, aj. Více na: http://www.inkluzivniskola.cz/organizace-integrace-cizincu/prijeti-do-skoly
  • Dle novely školského zákona (zákon č. 343/2007 Sb. základní školy při přijímání dětí cizinců již nemají právo posuzovat oprávněnost jejich pobytu na území naší republiky.
  • Z veřejného zdravotního pojištění jsou ze zákona pojištěny všechny osoby, které mají na území ČR trvalý pobyt, tedy i cizinci s trvalým pobytem a jejich rodinní příslušníci, dále děti občanů jiného členského státu EU, EHP a Švýcarska, kteří jsou zde zaměstnáni, případně pracují jako OSVČ. Dále jsou účastníky veřejného zdravotního pojištění také děti azylantů, žadatelů o azyl a cizinců požívajících dočasné ochrany. Ostatní cizinci ani jejich děti nejsou účastníci veřejného zdravotního pojištění a jsou tedy odkázáni na komerční pojištění, které je většinou pro rodiny s dětmi neúnosně drahé. Proto se může stát, že žáci navštěvující vaši školu nebudou mít zdravotní pojištění. To je důležité vědět zejména kvůli úrazům ve škole, ale i při cestě na školu v přírodě, případně jiné akce mimo školu.
  1. Přijímací pohovor:
  • Vedení školy, koordinátor, případně výchovný poradce, žák a jeho zákonný zástupce, případně tlumočník.
  • Získání informací – např.: Jak správně vyslovovat jméno, který způsob komunikace (písemná, verbální) bude nejefektivnější, jaký jazyk zvolit při komunikaci, předchozí vzdělávání dítěte, jak se mluví doma, zdravotní obtíže, aj. více viz http://www.inkluzivniskola.cz/organizace-integrace-cizincu/informace-od-rodicu
  • Je důležité sdělit, k čemu primárně získáváme informace – Tyto informace je důležité znát, protože schopnost dítěte adaptovat se na odlišné školní prostředí je jedním z důležitých faktorů ovlivňující integraci. Navíc by škola měla na základě těchto informací připravit plán začleňování žáka do výuky, případně naplánovat výuku češtiny jako cizího jazyka.
  • Prvotní ohodnocení znalostí nově příchozího žáka – stěžejní je určitě zjistit úroveň češtiny, z důvodu komunikace se žákem a také pro nastavení nezbytné jazykové podpory. S novelou ŠZ od září 2016 je neznalost češtiny objektivní speciální vzdělávací potřebou, která vyžaduje vyrovnávací opatření, škola uplatňuje podporu v 1. stupni a zároveň doporučuje rodičům bezodkladně navštívit ŠPZ.
  • Úroveň znalostí češtiny může být (vedle věku) stěžejní při rozhodování, do jakého ročníku dítě zařadit, ale v žádném případě se nejedná o definitivní soud nad jeho znalostmi a podklad pro vymezení speciálních vzdělávacích potřeb. Je možno využít jednoduchých dotazníků z českého jazyka a matematiky, dostupné na: http://www.inkluzivniskola.cz/organizace-integrace-cizincu/uvodni-zjisteni-znalosti

ZJIŠŤOVÁNÍ ZNALOSTÍ ŽÁKA:

  1. Audit dovedností:
  • Třídní učitel nebo koordinátor, ale zapojeni jsou všichni pedagogové, kteří se s novým žákem ve škole setkávají.
  • Jde o dlouhodobý proces, který následuje v období přibližně čtyř až pěti týdnů po nástupu do školy, jinými slovy se jedná o diagnostiku vzdělávacích potřeb, více viz: http://www.inkluzivniskola.cz/organizace-integrace-cizincu/metody-auditu . Pomáhá učitelům zjistit aktuální stav žákových kompetencí (znalostí, dovedností, návyků, postojů) a následně zvážit specifické potřeby žáka a naplánovat možnosti, které pomohou překonat jeho/její bariéry ve vzdělávání. Zjištěné informace poslouží jako podklad pro vypracování PLPP. Součástí pedagogické diagnostiky je nezbytná jazyková diagnostika, od které se odvíjí nastavení individuální podpory ŽOMJ. http://www.inkluzivniskola.cz/content/diagnostika-urovne-znalosti-ceskeho-jazyka
  1. Plán pedagogické podpory žáka:
  • PLPP pro žáky cizince lze nazývat také individuálním vzdělávacím plánem nebo individuální podpůrným programem či vyrovnávacím plánem. Základní funkcí je stanovení vzdělávacích cílů a metod, které napomohou správně naplňovat individualizovanou výuku. PLPP by měli mít vypracováni všichni žáci, kteří mají problémy s češtinou jako vyučovacím jazykem. Východisko z obtížné situace nabízí vypracování IVP, ve kterém je přesně stanoveno, jak a za co je žák hodnocen. Rozdíl mezi VP (vyrovnávacím plánem – může sama škola nastavit bez vyšetření a doporučení PPP) a IVP (individuálním vzdělávacím plánem – je možné udělat pouze na základě doporučení PPP, případně jiného školského poradenského zařízení). Části IVP/VP je třeba věnovat velký důraz, jakožto zásadní pro podporu a začleňování žáků s OMJ. (tvorba, jazyková diagnostika, průběžné vyhodnocování, aj.) Je možné odkázat na IŠ: http://www.inkluzivniskola.cz/organizace-integrace-cizincu/vyrovnavaci-plan , případně odkaz na vzorový VP tamtéž: http://www.inkluzivniskola.cz/cizinec-v-ceske-skole-aneb-organizace/priklad-vyrovnavaciho-planu
  1. Hodnocení žáků cizinců:
  • Hodnocení vědomostí z ostatních předmětů – žák by měl mít možnost například při popisu obrázků, schémat apod. používat dvojjazyčný slovník.
  • Hodnocení na základě referenčního rámce – podstatné je uvědomit si, že žák je vždy hodnocen ve vztahu k určitému měřítku, nazývanému také referenční rámec. Rámec stanoví, co by měl žák dle dosažené jazykové úrovně ovládat v písemném a mluveném projevu, ve čtení a v poslechu.
  • Vyhláška č. 48/2005 Sb. stanovuje, že v případě „hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka a ke které je nutné přihlížet“. Určitě to neznamená, že škola nemá klasifikovat – to je řešení chybné. Naopak škola je ze ŠZ povinna žáka klasifikovat. (§ 52, odstavec 2 a 3 (ZŠ) a § 69, odstavec 5 a 6 (SŠ))„Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník.

ZAŘAZENÍ DO ROČNÍKU:

  1. Věk dítěte a jazyková bariéra:
  • Z praxe se ukázalo, že i přes neznalost češtiny není dobré volit ročník neodpovídající věku žáka. Vyplatí se zařadit žáka maximálně o jeden ročník níže.
  1. Děti bez předchozího vzdělání nebo děti, jejichž vzdělání bylo přerušeno:
  • Jedná se o děti, které věkem patří do určitého ročníku, ale dokumentace ani znalosti či dovednosti tomu neodpovídají. Přesto by i tyto děti měly být zařazeny do věkem odpovídajícího ročníku, ale měla by jim být věnována zvýšená pozornost. Zejména potřeba nastavení podpůrných opatření, nastavení podpory pro vzdělávání a začlenění – což je IVP, AP, kurzy ČJ, aj.
  1. Zařazování do ročníku dětí ve věku od 14 – 15 let:
  • Je nutné mít na zřeteli blížící se přechod na střední školu, na které je vyžadována alespoň minimální znalost českého jazyka. Proto je potřeba zaměřit se více na jazykovou průpravu a zohlednit tuto skutečnost také při volbě vhodného ročníku.
  1. Příprava třídního kolektivu:
  • Seznámit budoucí spolužáky s jeho/jejím příchodem. Prodiskutovat zemi původu, zvyklosti a odlišnosti, ale naopak také zdůraznit společné znaky a především podporovat empatii. Odlišnosti není dobré příliš vyzdvihovat.
  • Výběr patrona – zodpovídá za určitou podporu nového spolužáka. (V zahraničí mají pro tyto spolužáky označení „peers“ nebo „buddies“ a jejich úkolem je dělat žákům cizincům v počátečních týdnech po jejich přijetí určité společníky a průvodce jejich novým školním prostředím.). Výběr vhodného patrona by měl být velice důkladný, je lepší, aby podporujících spolužáků bylo více a každý zodpovídal za něco jiného. Je nutné předem konzultovat, zda dotyčný chce patrona vůbec dělat. Poté určit patrony – kdo a jak z dětí se chce a může zapojit do podpory – výroba s ŽOMJ vícejazyčných slovníčků a případně další nápady dětí, jak pomoci ŽOMJ vzájemně – volný čas a jeho společné trávení (s cílem přirozené jazykové podpory a pomoci s domácí přípravou, vypracování úkolů ŽOMJ), aj. 
  • Prodiskutovat se třídou, co by mohlo být pro nově příchozího obtížné a promluvit o možnostech a strategii podpory, která by měla zahrnovat následující: důležitost podpory všech dětí vůči nově příchozímu, mluvit na dítě zřetelnou a především spisovnou češtinou, ukázat vždy, jak dělat zadaný úkol, a mluvit s ním o zadáních a ověřovat porozumění úkolu.

PRVNÍ DEN VE ŠKOLE:

  1. Přivítat a seznámit:
  • Provádí zodpovědná osoba (třídní učitel, koordinátor, popřípadě někdo z vedení).
  1. Seznámit se školou:
  • Patron, koordinátor, učitel.
  • Provést školou, zdůraznit, kde najde záchody, vchody, východy, jídelnu, sborovnu a další důležitá místa
  • Seznámit s celkovým chodem školy. Např. harmonogram, přestávky, obědy, družina, přezouvání se, jak je to s učebnicemi – nosím si je domu, jsou moje, půjčené…, stěhování se z třídy na konkrétní předměty, družina a stravování ve školní jídelně. Zde může velmi dobře sloužit výroba obrázkových slovníčků, příp. použít různé piktogramy (když mají ŽOMJ jazykovou bariéru).
  1. Vybavit:
  • Vybavte žáka obrázky, které znázorňují základní potřeby (i školní) a problematické situace. Obrázky usnadní počáteční komunikaci žáka s ostatními, pomůžou mu vyjádřit, co potřebuje. Jako příklad můžeme uvést žízeň, hlad, potřebu jít na toaletu, tužku, papír, jestli je v pořádku, atd.
  1. Usadit:
  • Kam žáka cizince posadit – v každém případě by měli noví žáci být v blízkosti učitele a měl by vedle nich sedět někdo spolehlivý a šikovný, nějaký dobrý vzor češtiny. Rozhodně není dobré posadit je například vedle žáků se SPÚ nebo do zadních lavic! Je vhodné, aby vedle nich seděl jejich patron nebo aby patron seděl v jejich blízkosti.

Mgr. Helena Brožovská (ZŠ Ratibořická, Horní Počernice)

Obecné:

1. Vzdělávání dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem  – tematická zpráva ČŠI

2. Doporučení Rady Evropy (prezentace)

Začleňování žáků do výuky

3. Metodická doporučení (prezentace)

Absence žáka – cizince nad 60 vyučovacích dnů

Změnový předpis č. 82/2015 Sb. – Zákon, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů k ukončování základního vzdělávání cizinců (§ 50 školského zákona)

V § 50 školského zákona doplnila novela nový odstavec 4, který upravuje postup ukončení základního vzdělávání žáka – cizince, jenž po dobu 60 vyučovacích dnů nedoložil důvody své nepřítomnosti. Ustanovení nabízí řešení dosud obtížně řešitelných situací, kdy cizinec plnící v České republice povinnou školní docházku odcestuje zpět do zahraničí a nedá o sobě základní škole vědět, resp. neukončí oficiálně docházku do této školy. Ředitel základní školy pak neměl možnost cizince vyloučit a ve škole mu zůstávalo blokované jedno místo kapacity.

Z nového § 50 odst. 4 vyplývá, že dnem následujícím po šedesátém vyučovacím dnu nepřetržité neomluvené absence žáka – cizince přestává být tato osoba žákem školy. Ukončení právního vztahu ke škole nastává přímo ze zákona. Není nutné, aby ředitel školy vydával o této skutečnosti jakýkoli právní akt. Pouze provede odpovídající změnu v údajích ve školní matrice.

Nový § 50 odst. 4 je účinný již od 1. května 2015.